Jindřichohradecký zpravodaj, únor 2003

http://www.jhzpravodaj.esnet.cz/ http://www.jh.cz/

Patrové parkoviště za budovou městského úřadu (v ulici Na Příkopech) významným podílem odlehčuje dopravní zatížení středu města. Od jeho plného využití však některé řidiče odrazuje častá poruchovost závorového parkovacího automatu. Během let se tento výrobek stal přecitlivělým na změny teploty a vlhkost. Výjezd z parkoviště pak mnohdy vyžadoval asistenci městské policie. Proto rada města rozhodla, že i toto parkoviště bude osazeno běžným parkovacím automatem, který bude pracovat ve stejném režimu jako u ostatních placených stání ve městě. Instalaci provede v nejbližších dnech firma Europeum Praha a.s. za 152 880,- Kč. Podzemní patro parkoviště zůstává vyhrazeno pro stání na povolení MěÚ.

V kompetenci samosprávných orgánů města je zřízení odborných komisí a výborů. Pro zabezpečení investičních záměrů města jmenovala rada města komisi pro hodnocení nabídek veřejných zakázek. Jejím předsedou byl jmenován místostarosta Alfred Němec. Členy komise pak tvoří zástupci oddělení investic, odboru výstavby a územního plánu a odborníci navržení z jednotlivých politických stran a volebních uskupení. Doporučení výběrové komise plynoucí z vyhodnocení nabídek je předkládáno radě města, která pak s konečnou platností rozhodne o určení dodavatele zamýšlené investiční akce města. Podle zákona o obcích musí zastupitelstvo ustanovit výbor finanční a výbor kontrolní. Složení těchto orgánů podléhá schválení zastupitelstvem a bude také vycházet z návrhů jednotlivých politických stran a volebních uskupení.

Reforma státní správy a zrušení okresních úřadů s sebou nesou i sekundární problémy, které výrazně zasahují do rozpočtů měst a obcí. Jako jedno ze zásadních musela rada města přijmout rozhodnutí o posílení počítačové sítě městského úřadu. Nárůst počtu pracovníků a rozšíření agend si vyžaduje rozšíření síťového vybavení v oblasti hardwaru i softwaru. Přístup všech pracovníků k síťovým aplikacím (ASPI, internet, elektronická pošta …) vyžaduje doplnění serverů, úpravu síťového software do konečné podoby a dovybavení aktivními síťovými prvky. Bezprostřední náklady na zprovoznění všech pracovišť městského úřadu představují částku ve výši 800 tisíc korun.

Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení zajišťují orgány obce připravenost na řešení krizových situací. U obcí s rozšířenou působností se podle tohoto zákona zřizuje bezpečnostní rada obce, která je koordinačním orgánem pro přípravu na krizové situace. Předsedou této rady je vždy starosta města, který jmenuje další členy podle odborností potřebných k řešení konkrétních úkolů. V Jindřichově Hradci jsou dalšími členy bezpečnostní rady místostarosta města Alfred Němec, tajemník MěÚ Ing. Karel Přibyl, ředitel OŘ Policie ČR plk. JUDr. Jaroslav Vratišovský, ředitel ÚO HZS Pplk. Oldřich Pánek, ředitel okresní nemocnice Ing. Jan Mlčák a tajemníkem bezpečnostní rady obce je vedoucí oddělení obrany a krizového řízení MěÚ Ing. Jiří Hruška.

Zasedání Zastupitelstva města Jindřichův Hradec se koná

26. února 2003 – 16.00 hodin v sále Střelnice.

V příštím čísle uveřejníme tel. seznam pracovníků městského úřadu, úřední hodiny a přehled umístění jednotlivých odborů.

Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů můžete platit denně

Poplatek za psy můžete nyní platit v kanceláři č. 012 (v přízemí vlevo)

e-mail : info@jh.cz www.jh.cz

Barevná publikace “Město nad Vajgarem”

byla přihlášena do soutěže “KHIHA ROKU” a je v prodeji

V termínu od 9. 1. 2003 do 12. 1. 2003 se v Brně uskutečnil již tradičně mezinárodní veletrh cestovního ruchu GO a Regiontour 2003.

Město Jindřichův Hradec se prezentovalo společně  s ostatními vystavovateli v expozici Jihočeského kraje. Expozice pro tento rok byla rozsáhlejší a navazovala tématicky na Šumavu a Západočeský kraj. Město Jindřichův Hradec prezentovalo nový propagační materiál o městě, historických památkách a o možnostech ubytování. Velký zájem ze strany odborníků byl o turistiku, cykloturistiku a informace o možnostech využití volného času. Z řad širší veřejnosti pak nejčastější dotazy směřovaly na možnosti ubytování ve městě a okolí.

Ve dnech 13. 2. - 16. 2. 2003 se v Praze na výstavišti uskuteční středoevropský veletrh cestovního ruchu Holiday World.

První dva dny je veletrh určen pro odborníky v cestovním ruchu a o víkendu může veletrh navštívit širší veřejnost. Zuzana Bedrnová, Informační středisko město J. Hradec

Byl to první rok, který knihovna strávila celý v novém působišti. Přes chmurné předpovědi škarohlídů i tady jí svoji přízeň zachovali dlouholetí uživatelé a cestičku si k ní našla řada nových, kteří objevují její užitečnost a zajímavost. Také pobočka na sídlišti Vajgar se zmodernizovala a dnes je schopna poskytovat služby srovnatelné s centrálním pracovištěm.

Celoroční statistika uvádí 71.388 návštěvníků. V přeneseném slova smyslu to znamená, že každý občan Jindřichova Hradce včetně kojenců navštívil v roce 2002 svoji knihovnu více než třikrát. Naši uživatelé, jichž se v průběhu roku zaregistrovalo 4.522, uskutečnili celkem 261.503 výpůjčky. Na každého z nich tedy připadá 58 vypůjčených dokumentů, což představuje zhruba jeden týdně. Nejvíce půjčovanými dokumenty byly samozřejmě knihy a časopisy, neopomenutelnou součást výpůjček však tvoří i hudební nosiče, o něž byl stále vzrůstající zájem. Tuto nově zavedenou službu uživatelé velmi přivítali a návštěvnost hudebního oddělení se stále zvyšuje až k mezi únosnosti.

Již několik let mohou naši uživatelé využívat i přístup na internet. K tomuto účelu jim v roce 2002 sloužilo celkem 12 počítačů – 5 v informačním centru knihovny, 3 ve studovně, 2 v půjčovně pro děti a 2 na pobočce Vajgar. Pro hledání v elektronickém katalogu je určeno 8 stanic – 3 v půjčovně pro dospělé, 2 v půjčovně pro děti, 1 v hudebním oddělení a 2 na pobočce Vajgar.

Významné je i dlouholeté vzdělávací a výchovné působení městské knihovny na veřejnost. Kromě tradičních programů pro školní mládež se knihovna v roce 2002 zaměřila více i na dospělou populaci. Uspořádala pro ni na 31 pořadů s různorodým zaměřením, postihujícím profesní, vzdělávací, odborná, zájmová, kulturní i občanská témata. Ve vstupních prostorách informačního centra se podařilo uspořádat řadu výstav výtvorů (převážně fotografií) našich spoluobčanů a popularizovat tak jejich schopnosti a nadání.

A ještě jedna aktuální informace. Od poloviny ledna jsou ve výstavních prostorách před informačním centrem knihovny k vidění práce dalšího z regionálních fotografů JUDr. Vlastimila Sítaře (Nejen) Česká Kanada. Určitě stojí za shlédnutí! V druhé polovině února jej se svými fotografickými postřehy vystřídá Hedvika Vročová. Jejich prezentaci nazvala Bez názvu a zahájí ji vernisáží s kulturním programem v poslechovém sále městské knihovny ve středu 19. února v 18 hodin. Spolu s ní všechny zájemce srdečně zveme.

středa                                9.30 - 11,30  12 - 18    12 - 18

Milena Kodýmová, ředitelka MěK J. Hradec

Těmito řádky začíná vzpomínková knížka “Zvěř a lidé" jindřichohradeckého rodáka, lékárníka dr. Viléma Rösche, která vznikala po chvilkách a v utajení v době jeho zajetí v koncentračním táboře Buchenwald. V těchto zápiscích, které mu pomáhaly se přenést přes tíživou lágrovou atmosféru a kde se projevuje jako zanícený myslivec a velký znalec přírody, vrací se v myšlenkách do svého revíru, znovu prožívá a s láskou, porozuměním a čtivým způsobem líčí své zážitky a příhody z mysliveckého života a popisuje život zvěře a složitost vztahů panující mezi nimrody a jejich "chráněnci". To vše se stává krédem jeho předčasně ukončeného života a jistě má co říci i současnému čtenáři na počátku 3. tisíciletí tak, jak tomu bylo i v době 1. vydání knížky v roce 1947.

Prosíme tedy ty z Vás, kteří byste knihu “Zvěř a lidé" rádi uvítali ve své knihovničce nebo ji chtěli věnovat svým blízkým, abyste směřovali své objednávky na Městský úřad, Klášterská 135/II, J. Hradec 377 01, Informační středisko města tel.: 384 36 35 46

Při této příležitosti chceme i vyjádřit své díky za projev úcty tomuto rodákovi označením jedné z ulic města jeho jménem, jehož hlavní zásluhou o Jindřichův Hradec bylo, že po obsazení po mnichovské dohodě neutonul v sudetském moři a odolal soustředěným germanisačním tlakům.

Pochází z rodiny, kde oba rodiče dělali amatérskou hudbu. Hudbu tedy miloval od dětství. Sugestivní vliv měla maminčina hra na klavír. Pan dirigent Šupich byl znamenitý hudebník a otcův přítel. Všiml si jeho zájmu o hudbu a začal ho učit hře na klavír. Hudebních zážitků se brzy hromadilo. V Červeném Kostelci, kde se 27. února narodil, se zakládalo divadlo. Tatínek byl spoluzakladatelem tohoto divadla. Zde se začaly hrát Dvořákovy valčíky, Schubertovy pochody, různé serenády.

Do reálného gymnázia dojížděl ze Solnice do nedalekého Rychnova nad Kněžnou. Tam získal dokonalý základ pro budoucí vysokoškolská studia. V roce 1945 byl přijat na filozofickou fakultu jako posluchač hudební vědy, k níž si přibral estetiku, filozofii a psychologii. Současně si podal přihlášku na Státní konzervatoř a i tam byl přijat. Studia uzavřel absolutoriem v červnu 1948 bez možnosti doktorské práce. Až po roce 1989, přesně 11. března 1991, získal doktorát společně se všemi těmi, kteří z politických důvodů nemohli tehdy školu dokončit. Po dvaačtyřiceti letech tak zajistila Karlova univerzita alespoň symbolicky a morálně nápravu starých chyb.

Po krátké pedagogické činnosti dostal nabídku místo hudebního redaktora a režiséra Hlavní redakce pro děti a mládež v Československém rozhlase v Praze. I když na komponování zbývalo málo času, tato práce byla krásná. V rozhlase působil devatenáct let.

Je jedním ze zakladatelů mezinárodní soutěže mladých instrumentalistů Concertino Praga. Vymyslel název soutěže, kterou koncipovala skupina - Helena Karásková, Miroslav Turek a Viktor Kalabis. V době totality, kdy povoleným kontaktem bylo zasílání magnetofonových nahrávek ze všech koutů světa k hodnocení, byla tato činnost pro V. Kalabise jakousi symbolickou dírkou do železné opony. Bylo dobré, aby se soutěž dostala ven, aby nebyla centralistická. Situování její koncertní části do J. Hradce a okolí bylo jeho snem. Soutěž vstoupila v život v roce 1966 a žije dodnes.

Lenka Mezerová, tel. 384 417 205, e-mail: mezerova@fm.vse.cz

FM VŠE, Jarošovská 1117/II, Jindřichův Hradec www.fm.vse.cz

Sídl. Hvězdárna, Nušlova 51/V, 377 01, J. Hradec

Kontakt na pracovníky: ( 384 322 564 (Hvězdárna), 384 361197-8 (DDM)

E-mail: alrischa_psc@centrum.cz

Merkur uvidíme do poloviny měsíce ráno nízko nad jihovýchodem, Venuši a Mars rovněž na ranní obloze. Jupiter můžeme pozorovat po celou noc, Saturn je viditelný většinu noci, zapadá ráno. Planety Uran  Neptun jsou již nepozorovatelné.

Velice zajímavá je i prohlídka měsíčního povrchu dalekohledem. Jsou zde k vidění četné krátery, moře a další jeho členitosti. Měsíc projde 1. února novem, 9. února první čtvrtí, tedy obdobím nejvhodnějším k prohlídce jeho povrchu dalekohledem. 17. února dosáhne úplňku a 23. února uvidíme Měsíc v poslední čtvrti.

Hezké je i pozorování Slunce. V jeho fotosféře můžeme spatřit různé zajímavé jevy, jakými jsou například tmavší a světlejší oblasti – místa s nižší či vyšší teplotou.

Obloha v zimě nabízí pohled na množství mlhovin, dvojhvězd a otevřených hvězdokup.

k pozorování noční oblohy: úterý od 19.00 do 22.00 pátek od 18.30 do 22.00

www: http://hvezdarnajh.nuabi.cz

2. února 1943 před 60 lety - skončily poslední boje u Stalingradu, i když maršál Paulus kapituloval 31. ledna 1943. Stalingradská bitva znamenala zvrat v bojích na východní frontě. Těžké ztráty byly na obou stranách fronty. Do zajetí padlo přes 90 tisíc německých vojáků z čtvrtmilionové armády, která u Stalingradu zanikla. Rudá armáda měla na 500 000 mrtvých a na 600 000 zraněných.

Začátkem roku 2003 – uplynulo 70 let – od smrti Josefa Rösslera – Ořovského. Byl zakladatelem řady sportovních klubů. Od r. 1893 až do roku 1897 založil 4 a současně byl spoluzakladatelem České amatérské atletické unie. Byl přítomen i u vzniku Českého olympijského výboru v r. 1899. Na počátku 20. století založil Svaz lyžařů Království českého a Českou lawn - tenisovou asociaci. V roce 1908 se stal gen. tajemníkem Českého olympijského výboru. Vedl české a později československé olympijské výpravy. Ve všech jím založených sportovních organizací vykonával až do konce života důležité svazové funkce. Josef Rössler - Ořovský se narodil 29. června 1869.

Začátkem roku 2003 – uplynulo 140 let – od narození Pieere de Couhertina, zakladatele novodobých olympijských her. Roku 1894 inicioval konání I. olympijského kongresu v Paříži, který schválil jeho návrh na obnovení olympijských her. Ty se pak konaly roku 1896 v Athénách. Byl předsedou mezinárodního olympijského výboru od r. 1896 do r. 1925.

R. 803 – před 1200 lety – porazil Karel Veliký Avary a zlomil jejich moc.

R. 1683 – před 320 lety – byla Vídeň obležena Turky. Pomocí evropské koalice vedenou Polskem byla turecká moc pod Vídni poražena. Začal pozvolný úpadek osmanské říše.

V. Königsmark, místostarosta města Jindřichův Hradec

Sezónu zahájila výstava “Ať žije masopust!”, doplněná kresbami akademického malíře Bořivoje Laudy. Následně nás otec se synem Jan a Kryštof Rybákovi seznámili se svými obrazy a skleněnými plastikami. Na výstavě “Kraj jezinek a skřítků” v barokní kapli při kostele sv. Jana Křtitele si zájemci mohli prohlédnout dílo známého fotografa Jiřího Tillera. V červnu jsme si připomněli výstavou, nazvanou “Holub ludens”, nedožité 90. výročí narození všestranného jindřichohradeckého umělce Vladimíra Holuba. V roce 2002 oslavilo muzeum v J. Hradci 120. výročí svého založení. K této události byla v kostele sv. Jana Křtitele připravena výstava, jejíž vernisáž byla doplněna koncertem “Z tvorby hradeckých autorů” a představením nově zrestaurované křížové chodby minoritského kláštera. Dílo známého jindřichohradeckého knihvazače Josefa Brchaně mohli zájemci v kapli sv. Víta shlédnout v měsíci říjnu. Výstavní sezónu jsme uzavřeli velice úspěšnou vánoční výstavou “Panenky v trysku století”, kterou muzeum připravilo společně s klubem Panenky České republiky. Během celého roku jindřichohradecké muzeum s Národním muzeem fotografie připravovalo sérii výstav “Jindřichův Hradec - hlavní město fotografie”. Společně byly připraveny čtyři výstavy a v měsíci květnu také proběhl workshop s předními českými fotografy pro studenty vysokých škol.

V průběhu roku mohli zájemci navštívit i řadu koncertů v kostele sv. Jana Křtitele. V měsíci březnu se konal tradiční Velikonoční koncert žesťového souboru Trumpet Tune. V květnu v atriu muzea vystoupily legendy rockové hudby P. Sedláček a V. Sodoma se skupinou Caddillac a v červenci účastníci festivalu Folková růže. Kostel sv. Jana Křtitele ožil zejména v letním období. V červenci jsme v kostele přivítali účastníky mezinárodního kurzu Orpheon Summer Academy, vokální skupinu Kolovrátek, varhaníky pražské konzervatoře, brněnský soubor staré hudby Colegia pro Vita creante z Brna nebo jste se mohli zaposlouchat do zvuků indické bambusové flétny, tibetských misek a zvonů. V prosinci se konaly již tradiční adventní a vánoční koncerty. Blanka Vaňková

Hraje Studenská kapela. Předtančení “Česká beseda”

Sál Střelnice Vstupné: 100,- 50,- Kč

Od poloviny ledna jsou ve výstavních prostorách před informačním centrem knihovny k vidění práce dalšího z regionálních fotografů

JUDr. Vlastimila Sítaře (Nejen) Česká Kanada.

V druhé polovině února jej se svými fotografickými postřehy vystřídá

Hedvika Vročová.

Jejich prezentaci nazvala Bez názvu a zahájí ji vernisáží s kulturním programem v poslechovém sále městské knihovny ve středu 19. února v 18 hodin.

GALERIE ŠPEJCHAR Dolní Skrýchov pořádá výstavu

“ZIMA” - monotypy Vendula Skořepová Pokračování výstavy

9. 2. 2003 – 9.30 hod. - Přednáška Tomáše Pfeiffera GVN J. Hradec

10. 2. 2003 – 19.00 hod. – valnou hromadu spolku spojenou s přednáškou

Vinárna hotelu Grand “Jindřichův Hradec před sto lety – rok 1903”

Langrův dům, nám Míru 138/I Vstupné: 80,- Kč

v tělocvičně TJ Slovan J. Hradec

15. 2. 2003 – 15.00 hod. - Švígler Tomáš – oleje + tempera na dřevě

Sál Střelnice Vstupné: 30,- 25,- 20,- 15,- Kč

19. 2. 2003 – 19.00 hod. – Věra Martinová a Schovanky

21. 2. 2003 – 18.00 hod. - přednášku Ing. Zdeňka Nováka,

BITVA V PRŮLIVU SURIGAO (24./25. října 1944)

námořním střetnutí 2. světové války, v bitvě u Leyte /Filipíny/

sraz masek u Baráčnické rychty

uvádí Václav Staněk, dětská diskotéka

Vstupné: děti – 20,- Kč, dospělí – 30,- Kč

Sál Střelnice Předprodej vstupenek v KD Střelnice od 9. 2. 2003

Milan Knížák, ředitel Národní galerie v Praze

Hudební doprovod je překvapením večera.

Hrají: J. Potměšil, M. Steinmasslová, B. Navrátil,

Sál Střelnice Vstupné: 145,- 140,- 135,- 70,- Kč. Předplatné sk. A

L.Vondráčková, F. Blažek, Z.Velen, E. Elsnerová aj.

Režie: Jaroslava Šiktancová

2. 3. 2003 – 19.00 hod. – JE TO V ČASE Divadelní spolek Kašpar

Sál Střelnice Vstupné: 90,- 80,- Kč Mimo předplatné. Do 12 let nevhodné.

Fax: 384 32 13 91 E-mail: zamekjindrichuvhradec@elsynet.cz

fax: 384 36 15 76 E - mail: muzeum@esnet.cz http://www.muzeum.esnet.cz

Muzeum: denně (8.30 - 12.00 a 12.30 - 17.00 hod.)

Kino Střelnice uvede v cyklu filmů pro náročného diváka 10. a 24. února tyto tituly:

Pět osamělých lidí z kodaňského předměstí bojuje se svými problémy: začínající pastor Andreas se střetává o pojetí víry se svým zahořklým předchůdcem a vyrovnává se se smrtí manželky, nesmělý a nekonfliktní hotelový správce Jorgen trpí impotencí a zároveň láskou k italské servírce Giulii, mladý šéf restaurace Halvfinn má potíže s okolím kvůli své prchlivosti, kadeřnice Karen se musí starat o těžce nemocnou matku – alkoholičku, nešikovná prodavačka z pekárny Olympia se pomalu vymaňuje z vlivu nemocného despotického otce. Místem společného setkání všech zúčastněných je kurz italštiny, a to přesto, že nikdo v Itálii nebyl, ani se tam nechystá.

Režisérka Lone Scherfigová se v duchu Dogmatu úzce soustřeďuje na své postavy a na jejich problémy. Přestože vypráví o závažných či tragických věcech, udržuje si nad nimi nadhled. Značný význam v ději ponechává motivu náhody či nečekaného překvapení. Snímek je především sympatickou výpovědí o mnoha podobách přátelství a o dozrávání či “dospívání” dospělých lidí.

Ulrich Seidl, dokumentarista, kterého proslavily především kontroverzní snímky Modelky a Zvířecí láska, vstupuje do světa celovečerního hraného filmu debutem, který je vášnivým útokem na všednost a prázdnotu moderního maloměšťáckého způsobu života. Vyzbrojen dosud ověřeným stylem filmové řeči a obsazením většiny rolí neherci, splétá z několika charakterů a příběhů podobenství osamělosti a tichého zoufalství.

Z deseti letošních filmů přehlídky uvede městské kino Střelnice těchto osm titulů.

EXPEDICE PRZEMYŠL 2001 (V. část)

aneb: poprvé s klubem na “východě”

I když se s kolegy z klubu zabýváme historií letectví a vojenství již hezkou řádku let, díky čemuž jsme navštívili několik desítek muzeí v Čechách i Evropě, doposud nikde jsme se nesetkali s takovou ochotou ze strany jeho vedení. Nejprve jsme byli panem ředitelem informováni o skladbě jednotlivých expozic a nejzajímavějších exponátech, následně jsme byli vyzváni k prohlídce tohoto poměrně rozlehlého komplexu. Bylo krásné slunečné počasí. Také proto jsme nejprve vyrazili do leteckého oddělení pod širým nebem. Zde byly na travnaté ploše seřazené svého času slavné stíhací letouny typu MiG a vrtulníky Mi, které jako jeden z pilířů tehdejšího seskupení Varšavské smlouvy dlouhá léta používala Polská lidová armáda. Stály zde desítky strojů sovětské provenience, řada vyráběná v polské licenci, téměř všechny v původní kamufláži. Na první pohled byla patrná polská národní hrdost, se kterou jsme se setkávali i v dalších odděleních expozic. Pojedete-li někdy do Krakova, upřímně vám doporučuji toto muzeum navštívit. Setkáte se zde totiž nejen s velmi příjemnými lidmi, ale především uvidíte velmi zajímavé exponáty, které představují historii letectví od počátku 20. století až téměř po současnost.

Osobně se mi líbí letouny z období I. světové války, stejně jako ostatní mě však nejvíce zaujala část muzea věnovaná strojům druhoválečným. K nejzajímavějším typům tu patří na-příklad polský stíhací hornoplošník PZL-11, sovětský bitevník Il-10 a bombardovací Tu-2. Nás však nejvíce potěšil legendární britský Spitfire Mk. XVI, který reprezentoval účast pol-ských pilotů v řadách britského Královského letectva (RAF). Právě o tomto typu letounu hovoří i naši váleční stíhači jako o jedné z nejlepších “mašin” na spojeneckém nebi. Řek-něte, kdo potom může odolat jeho detailnímu poznání, když máte Spitfira na dosah ruky?

Za tichého souhlasu hlídače, který měl daný pavilon na starosti, jsme opatrně odkryli kabinu letounu a začali pořizovat detailní fotodokumentaci jeho kokpitu. Nakonec jsem to však nevydržel a do letounu si sedl. Pomalu jsem zasunul nohy do pedálů, jednou rukou uchopil knipl a druhou plynovou páku. Před mýma očima v tu chvíli bylo pouze malé čelní sklo kabiny a na palubní desce řada nejrůznějších přístrojů. Cítil jsem vzrušení, které ani s odstupem téměř dvou let neumím přesně popsat. I když celá tato akce trvala jen nepatrnou chvíli, bylo mi krásně. Na památku zmíněných okamžiků mi zůstalo několik fotografií. Ob-dobně i mým kolegům Vláďovi “Vojtovi”, Jirkovi “Růžovi” a Radku “Slunéčkovi”, kteří mě postupně v kabině vystřídali. Pro nás všechny to byl nezapomenutelný zážitek. Vždyť jsme vlastně během několika málo minut vytvořili jednu novou, historii neznámou leteckou peruť Čechů na Spitfirech!

Čas nejde bohužel zastavit, a tak jsme byli v 16 hodin vyzváni hlídačem expozice k opuš-tění objektu - muzeum zavíralo. Také z tohoto důvodu se nedostalo zážitku s průzkumem válečné stíhačky našim dalším čtyřem kolegům. Rád bych však při této příležitosti připomněl jednu známou scénu z filmu Tmavomodrý svět, kdy Ondřej Vetchý odváží v kabině svého Spitfiru sestřeleného bojového druha Kryštofa Hádka. Dlouho jsem tomu nechtěl fakticky uvěřit. Nyní už vím, že ve skutečnosti je tato záchranná operace možná. Pochopitelně, velmi mnoho by záleželo i na umění samotného pilota.

Nadšeni návštěvou muzea v Krakově jsme se vydali na další trasu expedice. Ta nás vedla na sever Polska do míst, která se méně či více výrazně zapsala do dějin II. světové války. Jednou z nich byla Bledowská poušť. Právě zde se totiž údajně připravoval německý Afrika-korps k tažení do severní Afriky. Jak intenzívně výcvik probíhal, nevím. Plocha poměrně rozlehlé pouště jistě skýtala dostatečný prostor. Nás však toto místo dá se říci zklamalo. Očekávali jsme totiž nekonečné prostory plné jemného písku, ale před námi se rozprostírala krajina poměrně hustě zarostlá nižšími jehličnatými stromy. Pouze tu a tam prosvítaly menší písečné duny bělošedavé barvy, přes které vedly cesty upravené pro motokros. A tak jediným skutečně hmatatelným důkazem zmíněných událostí je nad pouštním údolím stojící torzo cihlového objektu, který prý používal Erwin Rommel jako velitelské stanoviště. Jak jsme sami poznali, místo si vybral skutečně dobře. Právě odtud totiž máte celé cvičné bojiště doslova jako na dlani.

Začalo se stmívat, ke všemu poprchávalo a foukal nepříjemný studený vítr. Bez většího otálení jsme proto nasedli do auta a pokračovali v další cestě. Projeli jsme napříč pouští a směřovali ve směru k Czechstochové (Čenstochová), poblíž které jsme v lese nalezli vhod-né místo pro přespání. Jak už jsem se zmínil dříve, stavba přístřešku z igelitové plachty se nám stávala každým dnem větší a větší rutinou. Také proto jsme měli příbytek vybudovaný během několika málo minut a již za chvíli pobublávala v hrnci na plynovém vařiči voda na polévku. Drželi jsme se totiž hesla, že když to jde, tak jednou za den teplá strava neuškodí. Na přilepšenou jsme si jako druhý chod dali hovězí konzervu a mezi tím nezávazně konverzovali nejen o nemoci šílených krav právě probíhající v Čechách, ale především o zá-žitcích z předcházejících dnů.

I když se nám spalo dobře, plánovaný budíček na šest hodin ráno nás nenechal úplně odpočinout. To však k našim expedicím patří naprosto běžně. Nová posádka převzala iti-nerář trasy a vyrazila na další cestu. V krátkosti jsme zastavili na Jasné hoře v Czestochové, kde jsme doplnili zásoby o čerstvé pečivo a další produkty nezbytné pro naší “polní kuchyni”. Nejspíše to budete vědět, ale právě Jasná hora je asi nejvýznamnějším poutním církevním místem v Polsku. Stojí zde nejen bývalá pevnost ze 14. století, ale především klášter paulánů s věží vysokou 106 metrů, nejvyšší svého druhu v tomto státě. V ní zavě-šených 36 zvonků hraje každou čtvrthodinu mariánské písně, které dotvářejí zdejší neopako-vatelnou duchovní kulisu. Bezesporu nejznámější z celé lokality je zázračný obraz Matky Boží Čenstochovské, nazývaný také Černá madona, který je součástí raně barokního oltáře umístěného v jedné z kaplí kostela. Nad celým areálem pak drží ochrannou ruku socha papeže Jana Pavla II. v nadživotní velikosti. Ročně toto místo navštíví desetitisíce Poláků a zahraničních turistů. Jistě ví, proč sem jezdí. Osobně si totiž myslím, že jsem jejich zájem o toto poutní místo pochopil.

Po doplnění potřebných zásob jsme pokračovali dál v cestě. Vedla nás přes Varšavu do oblasti Mazurských jezer. O Varšavě toho moc napsat nemohu, jelikož nás hned na jejím okraji pohltil dopravní kolaps a doslova krokem jsme se ploužili kupředu. Viděli jsme sice zdejší výškové novostavby a mezi nimi několik starších objektů, neměli jsme však čas ani náladu se zde jakkoliv zdržovat. Naštěstí se nám podařilo projet městem bez úhony a nor-málním tempem jsme směřovali k severovýchodním hranicím Polska. Zmíněný přejezd pro nás byl časově i kilometráží ze všech předcházejících dnů nejnáročnější. Zastavili jsme totiž až s nadcházejícím západem slunce nedaleko Grunwaldu, kde jsme volně v přírodě poobědvali a povečeřeli zároveň. Rád bych využil této příležitosti a jako pracovník muzea vám tuto historickou lokalitu alespoň ve stručnosti přiblížil.

Městečko Grunwald se nachází na území bývalého Východního Pruska. Patřilo do oblasti, která odedávna byla mnoha uchvatitelům trnem v oku. Teprve až období po II. světové válce přineslo tomuto území klid zbraní. Stalo se trvalou součástí Polska a postupně i turisticky zajímavou oblastí. Z pohledu našich národních dějin je však proslaveno událostí z 15. čer-vence 1410. Tehdy se zde totiž postavili po boku Poláků, Litevců a jejich spojenců čeští a moravští žoldnéři mocnému řádu německých rytířů. Jedním z nich prý byl také budoucí slavný husitský vojevůdce, jihočeský zeman Jan Žižka z Trocnova. Dominantou rozlehlého komplexu je 10 metrů vysoký žulový pomník s vytesanými hlavami dvou rytířů, meči a grunwaldským křížem. Opodál se k nebi hrdě tyčí třicetimetrové kovové stožáry, symbolizující polské vojenské prapory a litevsko-ruské korouhve vítězů od Grunwaldu. Během naší návštěvy zde nebyli téměř žádní turisté. Také proto jsme měli možnost zaposlouchat se do proudícího větru a slyšet svist šípů tatarských lučištníků, kteří podstatnou měrou přispěli k porážce rozpínavého a nabubřelého řádu německých rytířů.

Desetihodinová bitva mezi vesnicemi Grunwald a Tan-nenburg patřila k největším ve středověku. Polsko-litevská vojska, chráněná v zádech lesem, měla proti řádovým rytí-řům, vystaveným ostrému letnímu slunci, značně výhodnější pozici. Právě to se pokusil podle starého zvyku změnit velmistr řádu Ulrich von Jungingen podáním dvou mečů svým nepřátelům, které chtěl vylákat k otevřenému boji s cílem rozmetat je v předem vykopaných “vlčích jámách”. Polský panovník a vrchní velitel “spojeneckých” vojsk Vladislav II. Jagellonský však tuto výzvu nepřijal. Naopak, rozhodl se pro útok lehkou jízdou Litevců a Tatarů proti řadovému dělostřelectvu a pěchotě. Další část bojů se odehrávala převážně v režii řádových rytířů. Bitva se zdála být rozhodnuta, když se jim téměř podařilo získat polskou zástavu. Právě v tomto okamžiku prý začali vítězící rytíři zpívat svojí triumfální píseň “Christ ist erstanden” (Kristus povstal). Byli si jisti svým vítězstvím, ale opak byl pravdou. Do boje zasáhla polská záloha a část litevských jednotek vedených knížetem Witoldem, které obklíčily a zneškodnily útočící řádové rytíře. Obdobně dopadlo i jejich hlavní velitelské ležení. Útěkem z bojiště na nedaleký hrad Malbork se zachránila asi desetina mužů z jejich původního vojenského se-skupení. Na poli slávy a cti zůstala bezvládná těla mnoha významných rytířů zúčastněných vojsk. V bitvě byl zabit i velmistr řádu Ulrich von Jungingen.

Je jistým paradoxem, že se u Grunwaldu, v historii ne poprvé, ale ani naposledy, střetly české oddíly. Ty na straně polsko-litevské se tentokrát mohly hrdě hlásit k vítězům. Žoldnéři na straně německých rytířů, kteří měli štěstí a přežili, si museli počkat na dalšího mecenáše a především na jinou bitvu. Jistě nečekali dlouho. Vždyť celým patnáctým stoletím se v Evropě jako had vine řetězec krvavých a nemilosrdných válek.

(pokračování příště) Vladislav Burian,

"Nejlepší sportovní celek Jindřichohradecka 2002"

vyhrály jindřichohradecké házenkářky - členky prvoligového týmu Slovanu Jindřichův Hradec. Anketu, v níž se na pomyslném hřišti premiérově utkaly právě sportovní celky (v minulosti soutěžili jednotlivci), uspořádala za vydatné pomoci sponzorů z řad jindřichohradeckých firem redakce Listů Jindřichohradecka. Hlasy nominovaným družstvům tak přidělovali čtenáři nejčtenějšího deníku v okrese, kteří rozhodli nejen o vítězství házenkářek z Jindřichova Hradce, ale i o tom, že pěkné 2. místo obsadí házenkáři Jiskry Třeboň (I. liga) a že 3. místo bude patřit kuželkářům Centropenu Dačice (I. liga).  Za zmínku stojí, že vítězný tým obdržel od svých příznivců, kteří do redakce zasílali hlasovací kupony, celkem 1840 bodů. Podmínkou zařazení kuponu bylo přidělení 1 až 10 bodů vybraným 10 družstvům.
    Všichni příznivci sportu se mohou těšit na 2. ročník ankety, která je redakcí vyhlašována již tradičně v závěru roku.